Truman Capote – Letní plavba

ONDŘEJ HORÁK – 01.11.2006 (LN)

Je to pořád dokola. Nekonečné debaty o tom, zda se mají po autorově smrti publikovat díla, která nechtěl reeditovat, či ta, která sám ani nikdy nepovolil vydat. Po letošním novém vydání překladu románu Chladnokrevně a souborném vydání povídek Trumana Capoteho (1924-1984) je nyní poprvé v českém překladu publikována raná a za autorova života nikdy neuveřejněná próza s názvem Letní plavba (2005), která vznikla v roce 1943.

Alan U. Schwartz, Capoteho právník, v doslovu popisuje, jak prozaik rukopis zanechal ještě s dalšími písemnostmi v 50. letech při stěhování v bytě v Brooklyn Heights. A jak po znovuobjevení rukopisu svého bývalého klienta dlouze přemýšlel. A jak se radil, zda prózu vydat. A jak se samozřejmě rozhodl rukopis publikovat.

Přišlo jí to tak hloupé

Devadesátistránková novela přináší příběh jednoho newyorského léta. Hlavní postavou je sedmnáctiletá Grady McNeilová, druhorozená dcerka ze zámožné rodiny. Její starší sestra se již vdala a rodiče právě odjíždějí lodí do Evropy na prázdniny. Grady – pro ostatní členy rodiny nepochopitelně – zůstává v New Yorku: „S úsměvem si uvědomila, že nejspíš právě udělala chybu: rodina opravdu nebyla daleka toho, aby si myslela, že je perverzní.“ Důvod je však prostý -mladík Clyde Manzer, pracující na parkovišti.

Capote je okouzlující především v přesném a zároveň efektním popisu mezilidských vztahů. Nejlépe se mu to asi zdařilo v charakterizování kamarádství Grady a Petera Bella: „Kdybych prohlásil, že tě miluju, zavánělo by to incestem, viď, McNeilová?“ Zcela jiný vztah má Grady se svou matkou. Capote jej definuje hned na první stránce: „…jednou, když jí bylo čtrnáct, strašlivě a poměrně přesně prozřela: pochopila, že ji matka miluje, aniž ji vlastně má ráda.“

Letní plavba patří mezi ty výjimečné texty, při nichž si lze jasně uvědomit, že příběh je určitým způsobem podáván – aniž by si však Capoteho styl uzurpoval veškerou pozornost. Stačí ocitovat popis situace při vycházce mladých milenců: „Smrtelně vážně plnil povinnosti, jaké se od doprovodu při obdobných příležitostech očekávají: Peter Bell by jí koupil balonek a sehrál by s ním frašku; Clyde jí ho věnoval jako součást přísného rituálu. Grady to dojalo a přišlo jí to tak hloupé, že se na něj chvíli nedokázala samou hanbou podívat.“ Capote pak neméně vyniká také v dialozích a dokáže být i zábavný, aniž by byl zlomyslný: Clydova kamaráda Minka popsal jako „tlusté třesoucí se mimino, jež zrůdnou rychlostí vyrostlo do velikosti vola“.

Jediné, co tak Letní plavbě lze vyčíst, je, že v případě dvou ženských postav zůstaly jejich charaktery pouze „vyřčeny“ místo toho, aby byly „ukázány“: na adresu Gradyiny matky se dozvíme, že to „byla omezená žena“, Janet Boltonová je pak nahlédnuta jako „odměřená, neškodná a pohledná dívka“.

Značka Truman Capote přesto po vydání tohoto textu neutrpěla. Ve zdejším prostředí se zdá být Letní plavba pozoruhodným činem -třeba už proto, že by si ji leckteří čeští prozaici měli přečíst, aby věděli, jakou kvalitu mají nikdy nevydané juvenilie jiných autorů, a mohli je tak porovnat s texty, které publikují „za plného vědomí“.

Truman Capote: Letní plavba. Přeložila Hana Ulmanová Odeon, Praha 2006, 112 stran.

Scroll to Top