Indie (21) – Khajuraho

Na snídani jdeme do Raja Cafe hned u brány západní skupiny chrámů. Vstup do komplexu je možné platit v dolarech a vyjde to levněji než v místní měně. V pokladně ale musíme vyplnit speciální formulář a vypsat do něj čísla všech předávaných bankovek. Máme 1×5 USD a 5×1 USD. Beata na mě vrhá zlé pohledy. U vstupu si Beata půjčuje walkman s audioguidem a můžeme se konečně vydat na prohlídku. Je 09:15. Procházíme jednotlivé chrámy, čteme si o nich informace v průvodci a Bea sem tam utrousí nějakou zajímavost, kterou se dozvídá ze sluchátek. Na chrámech jsou úžasně propracované sochy mnohdy s odvážnými erotickými motivy. Kolem chrámů se rozkládá svěží zahrada a pohodu kazí jen občasná přítomnost drzých opic. Někdy se nám podaří zachytit i něco z výkladu místního průvodce. Když musím jít na záchod, jsem jím nemile překvapen. Je to asi nejhorší záchod, který jsem v Indii viděl. Špína, smrad, mouchy, komáři, hrůza. V západní skupině vydržíme tři hodiny a potom už začíná být nesnesitelné vedro, takže se vracíme do hotelu. Dáváme si oběd v zahradě a chvíli se povalujeme na pokoji.

V 15:15 si půjčujeme kola a vydáváme se k džinistickým chrámům. V jednom z nich je 4,5 metru vysoká socha Shantinatha. Nejkrásněji zdobený je chrám Parshvanatha. Tady se k nám vetře hlídač a udělá nám nvyžádaný výklad. Uvnitř svatyně nám s baterkou ukazuje některé detaily a vysvětluje, kdo je na jednotlivých výjevech zobrazený. Za svou snahu dostává 10 Rs. V tomto chrámu je možné nalézt tzv. magické čtverce, které mají 16 polí ve kterých jsou uvedena čísla od 1 do 16 způsoby, kdy ve všemožných směrech dávají jejich součty stejnou hodnotu 34.

Dává se tady s námi do řeči paní, kterou jsme potkali už v západní skupině. Stalo se jí něco s paměťovou kartou na foťáku, ale neumíme jí pomoci. Pokračujeme na kole k posledním třem chrámům východní skupiny, když v tom nás míjí na motorce Billu s chlapíkem z hotelu a vystraší Beatu. Procházíme dva osaměle stojící chrámy kousek za vesnicí a na západ slunce se přesunujeme k chrámu Chausath Yogini (což znamená 64 jogínů). V chrámu je klid, jen asi 6 malých holčiček si tu pořádá nějaký soukromý obřad. Kdysi tu bývalo 64 svatyní seskupených kolem čtvercového prostranství, ale půlka je už zničená.

Vracíme se do města. Internet, vrátit kola a večeře v Blue Sky Restaurant, odkud je trochu vidět light&sound show. Po dobrém jídle jdeme spát. Náš hotel se jmenuje Surya. V noci tu ale pouští nějaký přístroj, který dělá celkem rachot, takže se mi nespí nijak zvlášť dobře.