Indie (1) – Delhi, přílet

Včera jsme ještě po práci škočili do filmového klubu v městské knihovně na Krásku v nesnázích, abych sem před cestou trochu odreagovali. Před desátou jsme byli doma a chvíli po nás dorazila i Joa. Spát jsme šli před půl jedenáctou. Budíček o pů(1) l páté, rychlá nídaně, Joa nás bere Květkou na letiště. Necháváme si zabalit batohy a v 07:15 odlétáme do Milána. Jsme tam v 09:00 a máme dvě hodiny na přestup. Trávíme ho v restauraci u kávy a croissantu.

V letadle dostáváme první sedadla za záchodem uprostřed trupu, což poskytuje dostatek místa pro nohy. Z obrazovky se dozvídáme, že v Delhi nebudeme v 23:15, jak bylo v letovém plánu, ale už o hodinu dříve. Má nás tam čekat člověk z hotelu. No nic, nějak se tu hodinu budeme muset zabavit. V letadle řadu před námi vlevo sedí asi čtyřletá indická holčička, která nás velkou část cesty upřeně pozoruje a svým hraním pěkně vytáčí pána na sedadle před sebou. Jinak let probíhá bez problémů a nad Delhi jsme včas. Najednou se ale ozývá hlášení, že letiště v Delhi kvůli špatnému počasí nepřijímá, takže musíme letět do Bombaje, kde chvíli čekáme, tankujeme palivo a vracíme se zpět do Delhi. Při odletu to tedy vypadalo, že budeme přistávat v 22:15, ale nakonec vystupujeme z letadla až ve tři ráno.

Zkoušíme si vyměnit peníze, ale ve třech směnárnách chtějí minimálně 100 USD. My ale chceme vyměnit jen 20 USD. Podaří se až na čtvrtém místě. Nevěříme tomu, že by nás tu někdo z hotelu ještě mohl čekat, ale překvapivě zde náš soukromí odvoz je. Bere kromě nás ještě nějakou japonku a nočním městem frčíme do hotelu. Končíme nakonec v jiném, než který jsme si rezervovali, a místo dvojlůžáku dostáváme třílůžák, i když jsme v něm samozřejmě sami. Je alespoň trochu větší. Čtvrť Paharganj, ve které bydlíme, vypadá v noci dost úděsně. Je tu bláto, binec a dvě spící krávy. Hotel Star Paradise je slušný, i když poněkud zapáchá po nějakém prostředku na hubení hmyzu. Ihned jdeme spát.