Tom Robbins – Hubené nohy a všechno ostatní

Tom Robbins – Hubené nohy a všechno ostatní

09.01.1999 – JIŘÍ HANUŠ (MF Dnes)

Příběh země je biosférický epos, v němž jsou herci buď sazeči semen, nebo nosičky vajíček. Hledat politická řešení na problémy lidstva je naprosto nesmyslná činnost, protože problémy lidstva jsou filozofické. Životním posláním lidstva není boj mezi rasami, třídami, národy či ideologiemi, nýbrž spíš osobní hledání schopnosti rozšířit si duši, osvobodit ducha a osvítit mozek. – Náboženství je nevhodnou odpovědí na Boha, protože Bůh se nedá popsat, poznat ani pochopit. – Víra v posmrtný život je na každé myslitelné úrovni zdraví nebezpečná. – Přestože hluboké city a velké pravdy jsou všeobecné, každý jedinec musí navázat svůj zvláštní, osobní, jedinečný a přímý vztah s realitou, s vesmírem, s Bohem.

Nikdo mu nepomůže, každý na to musí přijít sám

Tímto zjevením podstaty světa vrcholí román Toma Robbinse, jehož americký originál vyšel v roce 1990. Už žertovný titul Hubené nohy a všechno ostatní naznačuje, že autor nezapomíná říkat pravdu se smíchem. Jeho styl je směsicí vtipu, moudrosti, provokace, erotiky i lyriky a k výše citovanému odhalení velkých pravd dochází při jedinečném striptýzu, kdy mladičká arabská břišní tanečnice odhazuje sedm závojů zakrývajících její vnady. S každým závojem přichází jedno zjevení. Čeští čtenáři, kterým zachutnaly Robbinsovy předchozí knížky (I na kovbojky občas padne smutek, Další dálniční atrakce, Parfém bláznivého tance), najdou i tady nevázanou a nevážnou postmoderní směsici orientální filozofie, filozofické ekologie a kosmologie, milostný příběh plný hravosti a žhavé vášně i řadu karikatur Robbinsových spoluobčanů – za všechny vydá fanatický jižanský kazatel Buddy Winkler, který svým úžasným saxofonovým hlasem může vystupovat jen v rádiu, protože jeho zcela netelevizní obličej zdobí takové množství beďarů, že připomíná kukuřičný klas. Robbins tentokrát rozšířil svou žertovnou mystiku o další dimenzi: neživé předměty vnímají a rozmlouvají mezi sebou, dokonce se při jistém molekulárním úsilí dokážou i pohybovat. Jednu dějovou rovinu tak představuje putování prastarých fénických kultovních předmětů z amerického Středozápadu do New Yorku v doprovodu příslušníků moderní civilizace – gulášové konzervy, stříbrné lžičky a špinavé ponožky. Tady si autor vytvořil prostor pro svérázné a téměř uvěřitelné historické výklady o vzniku dnešní neřešitelné motanice zvané Blízký východ (ovšem velmi povedené jsou i rozhovory vibrátoru a dámských kalhotek v zásuvce prádelníku). Na “dospělácké” úrovni se pak odehrává manželský život Ellen Cherryové, malířky obrazů, s Vazounem Petwayem, svářečem. Ellen tak trochu využívá prostoduchého Vazouna k tomu, aby ji vysvobodil z domova ovládaného Buddym Winklerem a dopravil ji do New Yorku, kde se Ellen hodlá věnovat Opravdovému Umění. K jejímu úžasu a zděšení se Vazoun se svými svářečskými kreacemi mezi newyorskými mecenáši prosadí mnohem rychleji než ona a navíc si pivním šarmem získá i majitelku galerie. Zklamaná Ellen přijme práci servírky v restauraci společně založené americkým Židem a americkým Arabem na náměstí před budovou Spojených národů. A největším magnetem restaurace, která je trnem v očích ortodoxním židům, ortodoxním muslimům a vůbec všem náboženským fundamentalistům, se stane právě už zmíněná arabská břišní tanečnice. Jistý americký kritik tvrdí, že popsat v několika řádcích Robbinsův román je asi stejně snadné jako vysvětlit na obrázku sněhové vločky základy sjezdového lyžování. Ony se ty romány také asi snadno nepíšou, čehož důkazem je smutná skutečnost, že za posledních osm let vydal Robbins jen jedno větší dílo. Na tom, že se Hubené nohy i česky čtou s požitkem, má kapitální zásluhu parádně odvázaný, vynalézavý a šťavnatý překlad Jiřího Popela, jenž svou hravou invencí občas předčí i autora samého.


Tom Robbins: Hubené nohy a všechno ostatní. Přeložil Jiří Popel. Argo, Praha 1998. 454 stran, náklad 2500 výtisků, cena 259 korun.