Tom Robbins – Parfém bláznivého tance

Tom Robbins – Parfém bláznivého tance

11.07.1996 – JIŘÍ HANUŠ (MF Dnes)

Kdo si oblíbil černý humor romanopisce Johna Irvinga, autora Světa podle Garpa, určitě si přijde na své nad prózami letos šedesátiletého Toma Robbinse, který se v první polovině osmdesátých stal ve Spojených státech stejně kultovním autorem jako Irving koncem let sedmdesátých. Robbinsova prvotina Další atrakce při cestě (Another Roadside Attraction) vyšla poprvé před čtvrtstoletím a značný úspěch zaznamenala v paperbackovém vydání v roce 1973. Následovala řada románů, jimiž se Robbins co do významu a ohlasu postavil po bok takových spisovatelů, jakými jsou Jack Kerouac, Ken Kesey, Kurt Vonnegut či vzpomenutý John Irving. Zatímco tyto autory více či méně známe, Robbins je u nás uváděn až nyní, a to svým prozatím vrcholným dílem, románem z roku 1984 Parfém bláznivého tance (Jitterbug Perfume). Zpoždění způsobily dva faktory: někdejší kulturtrégry by byly popuzovaly humorně nevázané erotické scény a Robbins “potřeboval” najít oddaného tlumočníka – nad obtížností autorova výraziva se tají dech i zkušenému překladateli. Našel jej v Tomáši Hráchovi, jehož převod lze označit za jiskřivý. V “Parfému” dokázal Robbins své silné stránky slovní humor, jazykové hříčky, vtipné a filozofické vonnegutovské aforismy – vtělit do složitého, ale pevně vystavěného příběhu s nádechem legendy. Setkáváme se v něm s Alobarem, vládcem maličkého království kdesi na východním okraji římské říše, ve chvíli, kdy jako pětatřicetiletý na svém těle objeví první šedivý chloupek a musí tajně opustit svou zem, aby unikl rituální popravě. Při putování Evropou a Asií zabloudí až do Indie. Tam nalezne životní družku jménem Kudra, která také prchá před smrtí – odmítla se dát spálit s tělem svého zesnulého manžela. V tibetských jeskyních, kde přetrvává mystická přítomnost podivínských lámů Bandaloopů, pak společně najdou recept na nesmrtelnost: spočívá ve zdravém jídle a půstu, hojném milování, horkých koupelích a především neobvyklém způsobu dýchání. Od té chvíle se po celá staletí na jejich tvářích neobjeví jediná vráska. Putují dějinami středověku i novověku, nikde jim však není souzeno zakotvit, protože jejich vzájemná oddanost a životní svěžest vždy vzbudí závist okolí. Tohle všechno je však jen zlomkem složitého příběhu o několika dějových rovinách, vrcholícího v americké současnosti. Robbins patří k široce vzdělaným autorům svérázného neakademického typu, a tak se v jeho románové pohádce pro dospělé můžeme setkat s úspěšným pokusem cestovat prostorem v odhmotněné podobě nebo s pozoruhodnou teorií o významu pachů a vůní v lidském životě. Aby si Alobar zachránil život, je nucen zavrhnout tradici; neposlechne hlas rodu, vezme osud do svých rukou a vydá se hledat moudrost. Už na konci starověku tak objevuje individualismus moderní doby. Robbins si získal takovou oblibu zejména mladých čtenářů tím, že nabízí poměrně jednoduchý lék na neduhy přetechnizovaného světa: není třeba měnit od základů společnost, stačí, když každý bude pracovat sám na sobě: “Vlastní osobnost je jediné, co máme, nic víc.” Jen málokterý americký autor píše dnes tak očividně pro vlastní potěšení jako Tom Robbins. Jeho díla patří k tomu nejlepšímu v tradici, která román pojímá jako důmyslně stavěnou hru (ta tradice začíná někde u Sternova Tristrama Shandyho). Robbins (se) baví ztřeštěnými nápady, vytváří složitou a přitom absurdní symboliku, hýří vtipem a čtenář má málem chuť uvěřit, že při správném dýchání se dá žít i několik tisíc let – a v plné jízdě!


Tom Robbins: Parfém bláznivého tance. Překlad Tomáš Hrách. Argo, Praha 1996, 384 stran, náklad 3000 výtisků, cena 169 korun.