Mexiko (2) – odlet

Mexiko (2) – odlet

Noc na zemi na karimatce se projevila sníženou kvalitou spánku. Po snídani bylo nutno dokoupit ještě nějaké potraviny v místním Albertu – tatranky, zalévačky, polomáčené sušenky, čaj. Ve 12:00 jsme přijeli k hotelu Grand a zkušeným okem odhadli naše dva spolucestující, kteří už čekali na Modráčkův příjezd. Chlapík s manželkou jsou od Olomouce a disponují nezaměnitelným přízvukem.

Modráček přijel včas ve zřejmě půjčeném tranzitu a vydali jsme se na cestu do Vídně. Povrch vozovky byl suchý, nálada ve voze dobrá. Po chvíli jsme se pokusili seznámit s manželkou, ale kvůli jejímu neobvyklému jménu – Draha – se nám to moc dobře nepovedlo. V autě byla pořádná zima na nohy a už jsme se těšili do Vídně. Na letišti jsme byli ve tři, Modráček rozdal letenky, rozloučil se a jel zpět do Prahy.

Dali jsme si rozchod, který jsme s Beatou strávili v samoobslužné restauraci s výhledem na letištní plochu. Ještě jsme dojedli svoje bagetky, abychom do odletu aspoň trochu vyhládli, ale jaké bylo naše překvapení, když vyšlo najevo, že v letadle se občerstvení nepodává. Beata si tak musela koupit Bageta menu.

V Madridu jsme byli kolem desáté večer a pak jsme sháněli někoho kompetentního z Iberie, aby nás poslal do hotelu, kde nám zajistili nocleh. Do hotelu Alameda, který byl 5 minut od letiště, jsme dorazili před půlnocí. Jednalo se o vcelku příjemný **** hotel, pěkné vybavení, vana – takže umýt a spát.