Towles, Amor – Gentleman v Moskvě

Amor Towles – Gentleman v Moskvě

Alena Slezáková – MF 7.4.2018

Hrabě Alexander Rostov měl v roce 1922 štěstí. Zachránilo ho pár vysoce postavených kamarádů, takže revoluční tribunál, který ho soudil za autorství „kontrarevoluční básně“, jej nenechal popravit, ale uvalil na něj doživotní domácí vězení ve slavném moskevském hotelu Metropol. „Ale dejte si pozor: vytáhněte paty z Metropolu a budete na místě zastřelen, “ varují ho.

Díky za zlaté mince

Románem Gentleman v Moskvě navázal americký autor Amor Towles na obrovský úspěch své prvotiny Pravidla zdvořilosti a vytvořil naprosto okouzlující, byť chvílemi nepravděpodobný příběh o eleganci světa rychle mizejícího v rachotu a krutosti budování socialistické společnosti.

Hotel Metropol, dodnes stojící velkolepý palác z počátku minulého století (mimo jiné tam v roce 1922 skupina bolševiků napsala první sovětskou ústavu) byl ostrůvkem luxusu v zuboženém sovětském hlavním městě. A Rostovoví v něm plyne život až do rolm 1954.

Nikoli však v jeho původním apartmá, kam se mu povedlo dopravit pár kousků nábytku z rodinného sídla, lehce ironicky nazvaného Zahalečsko. O peníze nouzi nemá, v noze jedné židle je ukryto několik desítek zlatých mincí a hrabě ji propašuje do pokojíku pro služebnictvo, který se na příští desetiletí stane jeho nechtěným azylem. Kultivovaný a vzdělaný muž si získá přízeň hotelového personálu, dokonce posléze jako vrchní Cisník v bílém smokingu obsluhuje bolševickou generalitu při jejich večeřích a neplánovaně se stane „otcem“ holčičky Sofie, kterou vychovává s laskavostí a podle regulí bontonu. Ani lásku nepostrádá, občas se tu vyskytne půvabná herečka, na jejichž pihovatých zádech hledá Alexander nebeská souhvězdí.

Za zdmi hotelu zuří procesy, deportace, válka. Hrabě se však vždy chová jako dokonalý gentleman, vlastně si ani nepřipouští, že je ve vězení. Baví atraktivní hosty a rozptyluje se i s hotelovým šéfem, je muž se nelíbí hraběcí rafinované způsoby. Pro spisovatele může být složité popisovat desítky let v jediné budově, ale Towles to dokázal s bravurou. Zalidníl svůj román desítkami barvitých postav, někdy historických, většinou fiktivních, a prokládá ho žertíky občas až mírně kanadskými. Například ještě ve 20. letech vedení Metropolu nařídí odstranit etikety ze všech lahví vína – když jsme nastolili rovnost mezi lidmi, proč by měly viněty poukazovat na to, že některé víno je lepší než druhé? Jindy odvede tajná policie z hotelu amerického novináře, jenž si kreslil jakési strategické plány. Propustí ho, když se ukáže, že si podle Tolstého popisu maloval bitvu u Borodina.

Unikátní umění

Ale v jemném, vtipném a elegantním Towlesově vyprávění, kde dobrodružství nevychází z dramatických situací, nýbrž z lidského nitra, nechybí trpkost. Vyhnanství je staré jako lidstvo samo, už Bůh uvalil tento trest na Adama a Evu, podotýká autor. „Avšak Rusové jsou první národ, jenž ovládl umění poslat člověka do vyhnanství v jeho vlastní domovině. “


Amor Towles: Gentleman v Moskvě.  Přeložila Martina Šímová, 472 stran, nakladatelství Vyšehrad, 388 Kč