Paul Auster – Za pokus nic nedáte

02.07.1998 – PETR MATOUŠEK (MF)

Třebaže se tiše předpokládalo, že česká amerikanistika začne citelný překladový rest vůči Paulu Austerovi splácet jeho volnou Newyorskou trilogií, představuje ho novějším románem Za pokus nic nedáte. Jedenapadesátiletý prozaik, jenž spolu s Edgarem Doctorowem, Jayem McInerneyem, Woodym Allenem či Tomem Wolfem vložil šém do newyorského mrakodrapového babylonu a učinil jej bludným hrdinou svých děl, se ovšem ani v přeloženém románu příliš nevzdálil rodnému východnímu pobřeží. S obvyklými existenciálními akordy zde rozehrál přízračnou studii třicátníka, jenž se s rodinným kolapsem vyrovnává bezcílným popojížděním a čekáním na příští možnou šanci. Smutný hrdina Jimmy Nashe se trošku podobá ovdovělému literátovi Paulu Benjaminovi z Wangova filmu Smoke – jeho scénářem se Auster zapsal do povědomí filmových fajnšmekrů. Citlivé analýzy bolavé duše si oblíbil, jak přiznal v nedávno vydaných pamětech Z ruky do huby, jelikož takové “inventury samoty” mu připomínají vlastní Kristova léta, kdy jako začínající a nevydávaný romanopisec šmudlal život jako pumpař a šífař. Upřímně ho proto zajímají lidské vraky, které “ztratily svůj příběh – nitku vedoucí od jednoho dne k druhému” a jež se připoutávají k těm druhým nitkám se zoufalým přesvědčením, že tohle bude konečně to pravé. Jimmy se přidá k mladíkovi, z něhož se vyklube prvotřídní karbaník, a rozhodne se investovat zbytek peněz do karetního večírku se dvěma excentrickými milionáři. Psychologické dusno kolem pokerové hry pak vytváří rámec pro podobenství o jedinečnosti a nepolapitelnosti náhody, kterou ovládají nečitelné astrální zákonitosti. Z této commedie dell’arte u kulatého stolu vycházejí naši dva hosté napadrť poraženi. Snobskými boháči jsou přinuceni odpracovat si svůj dluh na stavbě pofiderního památníku, aby zpětně nabyli občanských práv. Onen velikášský model městečka, kde úlisně nevypočitatelný dráb s výmluvným příjmením Murks (foneticky Marx) dohlíží na nedobrovolné dělníky, rozhořčený Jimmy Nashe hostitelům nakonec poškodí, i když se zprvu – na rozdíl od svého vzteklého a poživačného karetního parťáka smiřuje se závislým postavením; těžká práce mu pomáhá zahnat bolestné prázdno. Postupně se však Jimmy orientuje na pomstu. Až konečně, rozdrážděn na maximum, vykročí kupředu a opětovně opanuje svůj osud, byť za to draze zaplatí. Ve filmu, jejž podle Austerovy předlohy před pěti lety natočil Philip Haas (s Mandym Patinkinem v roli Jimmyho), shledala americká kritika u obou klíčových symbolů řadu nedořečeností a autorův koncept Zla jí připadal příliš ezoterický. Právě tady se učebnicově projevuje rozdíl mezi uměleckými jazyky, neboť literatura nemusí oproti filmu spoléhat na hotové obrazy, může umisťovat negativní síly do rozmytější zóny příšeří, v němž se jich prostě nedohledáš, zato si je můžeš lépe představovat v hlavě. Austerovy metafory bezpochyby směřují ke sdělení, že Zlo je nehmotné, konkrétní bývají jen jeho vykonavatelé. Fatální historka s plnokrevnými postavami tedy počítá s momentem náznaku a očekávání, leč nezatajuje jeho tragiku, když na počátku dýchánku nechává zaznít charakteristických osm not z Beethovenovy Páté symfonie, známé jako Osudová. Česká verze knihy by snesla ještě jedno redakční čtení: nejen co do vyrovnání stylových vrstev, nýbrž zejména v korektuře. Od plzeňských nakladatelských jestřábů jsme si, pravda, zvykli nečekat žádné zázraky; jenže zohledníme-li fakt, že edice téměř až do finiše vznikala v odeonské produkci, potvrzuje se zakaboněný dojem, že už i legendární spojení “odeonská kvalita” vysublimovalo kamsi do historie.


Paul Auster: Za pokus nic nedáte. Přeložil Jan Jirák. Mustang, Plzeň 1998. 168 stran, náklad neuveden, cena 158 korun.